23.11.2015

Putování do Jeruzaléma, města pokoje

Autorka: V. Čepelková
Putování do Jeruzaléma, města pokoje

Probouzíme se do nového dne čekajícího na nás a my na něj. Betlémské slunce vychází a podobně narůstá v srdci jedna velká tužba: směřovat odtud s jeho svitem do posvátného města Jeruzaléma. Do města, kam se vracíme již po několikáté, ale dnes budeme putovat po „vlastní ose“ a prožívat známá i námi ještě neobjevená místa s jejich hlubokými příběhy.

Autobus, který veze naši skupinu, zastavuje u starodávných hradeb a Davidovy věže. A my z něho za mávání spolupoutníků vystupujeme. Odtud už budeme pokračovat sice bez skupiny, ale ne sami. Půjdeme v Ježíšových šlépějích. V ulicích „zní“ ticho šabatu. Slunce se třpytí v oknech domů i v korunách stromů. Naše kroky i srdce nás vedou kupředu, cestou neznámou, ale s jasným prvním cílem – na Sion. Na svatou horu Sion vcházíme opatrně zadní branou a náhle se ocitáme v blízkosti hrobky věhlasného krále Davida, kde židé dnes a denně předkládají modlitby Hospodinu. I my se připojujeme. Na střeše nad sionským Večeřadlem (místem, kde Ježíš slavil s učedníky poslední večeři) je úchvatný výhled na Olivovou horu.

Ještě než si tam vyšlápneme, procházíme kolem sochy hudebně nadaného krále Davida s harfou a pokračujeme k místu nedaleko odtud – k chrámu sv. Petra in Gallicantu – nebo-li „U kokrhání kohouta“. Je to místo, kde zasedalo synedrium (židovská velerada) a místo, kde apoštol Petr zapřel třikrát Ježíše, který zde byl vězněn a vyslýchán. V evangeliích se dočítáme, že po Petrově zapření zakokrhal kohout a Petra přemohla hluboká lítost... My se tu setkáváme s poutníky z daleké Indonésie, slavíme s nimi bohoslužbu a prosíme za všechny blízké i vzdálené, za jejich bolesti, starosti, nemoci... Zároveň je to také příležitost za všechny a za všechno děkovat. Prožít mši v Jeruzalémě bylo naše přání. Už v úvodu dne jsme rozmýšleli, kde a kdy by se to tak mohlo podařit. Jak promptně a šikovně se nám to splnilo!

Kam teď? K rybníku Siloe! Dobře, ale kudy? Že by po téhle skoro zapomenuté cestě? Cesta totiž zjevně nevypadá jako „turistická“, ale i toto skryté místo se nalézt dá, jak se zanedlouho přesvědčujeme. Ujímá se nás jeden domorodec a vede k nádrži s vodou. Nyní můžeme v tichosti meditovat o události, která se zde odehrála: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe“, vyzval Ježíš slepce. Když se odtud slepec vrátil, viděl. O celé příhodě čteme v Janově evangeliu. Namáčíme ruce v téže vodě – je to voda zázraku, který se může odehrát i dnes. Každý den je zázrakem…

Putujeme tu skoro jako po Praze, říkáme si s úsměvem. Směřujeme přes údolí Cedron výš, na Olivovou horu. Údolí je zbarvené do zelené barvy naděje. A už vše vidíme téměř z ptačí perspektivy. Kocháme se nejkrásnějším pohledem na Jeruzalém. Vidíme chrámové nádvoří se Skalním dómem, horu Sion, jeruzalémské hradby… Krátký odpočinek vítáme, ale více jsme v pohybu. Nastává nový okamžik hledání a nalezení místa spjatého s Ježíšovým nanebevstoupením. Tuto událost dnes připomíná kaple, resp. mešita Nanebevstoupení. A jak je svět malý. Setkáváme se zde s jedním pánem z Prahy (možná jsme ho tou předchozí „rozpravou“ přivolali). Jezdí sem častěji a natáčí dokument o biblických místech. A že jich ve Svaté zemi je!

Z Olivové hory míříme kolem Getsemanské zahrady do starého města. Lví nebo taky Štěpánskou branou (pojmenovanou podle prvního mučedníka sv. Štěpána, který byl nedaleko odtud ukamenován – dnes je na tomto místě vystavěn kostel) vstupujeme „dovnitř“ a zastavujeme se na místě narození Panny Marie, matky Ježíše, v kostele sv. Anny. Je čas k nové modlitbě s prosbou o přímluvu té, která je vzývána jako prostřednice všech milostí. Také znovu procházíme přes poměrně rušnou Via dolorosa (nebo-li cestu utrpení, která symbolizuje poslední Ježíšovu cestu) až k bazilice Božího hrobu. Zrovna je složité dostat se dovnitř – probíhá totiž náboženský obřad a je tu nával lidí, nicméně jsme znovu tu a význam tohoto místa intenzivně vnímáme a prožíváme. Pro křesťany je tato bazilika nejposvátnějším místem. Právě tady si totiž připomínají dva vrcholné okamžiky velikonočního příběhu – Ježíšovu smrt a Ježíšovo zmrtvýchvstání, a přednášejí Bohu své prosby. I pro nás je jeruzalémská bazilika Božího hrobu vrcholem putování a naším velkým přáním je se sem vrátit.

Je jaro a blíží se Velikonoce. Je úžasné, že můžeme být právě zde, v Jeruzalémě, který je tak úzce spjat s velikonočními událostmi Ježíšova života. Tyto události prožíváme jakoby se staly teď a přidáme k nim svůj vlastní příběh. Dnes je to totiž také příběh náš a současně všech, které jsme vzali s sebou. Jeruzalém bývá označován jako město pokoje. Když se stává pokoj, mír citlivou otázkou všude ve světě, i v našich srdcích, pojďme společně tam, kde se můžeme pokusit budovat vlastní město pokoje, vlastní posvátný Jeruzalém.

Text byl zveřejněn ve Zpravodaji města Týniště nad Orlicí

Všechny zájezdy nabízíme za stejné ceny jako CK. Ceny v Kč vždy schvaluje CK a jsou v nich zahrnuty všechny povinné příplatky, které se hradí předem. Informace o dalších možných příplatcích hrazených předem a případných ostatních příplatcích hrazených na místě jsou uvedeny u jednotlivých zájezdů. K zájezdům navíc poskytujeme slevy, popř. dárky. Děkujeme za vaši přízeň!

02.06.2013

Jeruzalém

Jeruzalém

Foto z Jeruzaléma

autor: VČ

 

Internetový obchod PoutníKnihy.CZ

Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat!


 

Tel.: +420 731 604 770 │ E-mail: info@poutnizajezdy.cz │ www.poutnizajezdy.cz

Doporučujeme vám zájezdy do Izraele. Můžete si také vybrat z široké nabídky poutních zájezdů do Lurd, Fatimy, Santiaga de Compostela, Říma a na další místa.

© Design, redakční systém: Webdesignum 2011-2016 | Partnerské weby: Svatá země | Simeon.cz | TV-MIS | Tiskárna Grantis | PoutníKnihy.CZ |

NAVRCHOLU.cz

Nahoru Poutní zájezdy na Facebooku Poutní zájezdy na Instagramu RSS